Výlet 12.11.2005

Ráno byl sraz v půl osmé na klubovně a já jsem přišel o něco později ale nepřišel jsem očividně pozdě protože po mě ještě došli asi tři lidi.Až všichni došli, tak Rak začal povídat něco o hře a dal nám šifry ve kterých stálo že se pachatel unikl a že utíká směrem na Mariánské údolí a že máme jet spojem 58 dojet až na konečnou a jít podle stop.V tom byl ale háček, nejdřív sme totiž museli dojet na starou osadu a tam teprve na No.58 ale moc času to nezabralo.Už sme dojeli na konečnou a jak sme vystoupili tak nám řekli že máme jít hledat data které byly ukryty určitým směrem. V nich byla šifra (mimochodem jak jinak, že…) a vní stálo že máme jít po žluté a potom proti proudu potoka a že máme valit bulvy abysme viděli znamení. Tak sme šli po žluté, proti proudu potoka až sme narazili na znamení – papír kterej ukazoval směry podle kterých sme měli najít další informace. Tentokrát v nich nebyla šifra ale napsaný uzly jako vstupní kód do komplexu.Šli sme dál směrem Netopýrka a až sme dorazili tak sme vařili. Šlupka měl senzační PEPO který hořelo po dotyku zápalkou a hořelo asi do výšky třiceti centimetrů takže to zpod ešusu docela fajčilo a pak z toho byly krásně černě matovaný ešáky.Až sme dojedli tak sme někteří šli do jeskyně se Špalinem a bylo tam úplně hafo bláto že skoro nešlo chodit.Až sme vylezli byl na nás neblahý pohled – celí od bláta. Cestou zpátky jsme našli zablácenou botu nějakého nešťastníka. Poslali nás si sbalit ale tím ještě mise nekončila, zavedli nás do větší jeskyně a tam byl vstupní přístroj kterýmu sme měli dávat uzly a taky sme to museli stihnout do dvou minut. Udělali sme to asi na potřetí.Vešli sme a měli sme hledat kousky počítače, hledali jsme, hledali až jsme našli (nebo spíš Uzel).Šel jsem do takový ne zrovna velký chodbičky a celou sem ji prohledal ale nic sem nenašel. Byla tam ještě jedna místnost a tak sem přivolal Uzla protože to byla docela nepřehledná místnost aby mě svítil.A přitom, věřte nevěřte on tam našel ten čip. Tak jsem šel zpátky ale potom jsme tam zase šli, a zalezli jsme do tý místnosi a tam byla malá chodbička a tak sme do ní vlezli. Bylo to v ní docela dobrý a tak sme tam se Šlupkou zůstali a pak se přidal i Macek a pak sme si řekli že zkusíme zhasnout svíčky jak to bez nich vypadá. Byla tam samozřejmě tma jak v pytli a tak sme si rožli. Pak přicházel Asterix a tak sme se domluvili že si zhasnem a že si o dněj chceme napálit svíčku a on přišel a my mu to sfoukli a řekli sme mu že nemáme sirky. Pak tam ještě přišlo pár lidí ale pak zase odešli.Potom přišel Rak a sprdnul nás, že co tam lezeme.Pak sme vyšli ven a tam byla pořádná kosa protože v jeskyni bylo teplo. Po téhle skvělé hře sme šli zpátky na No.58 ale jinou cestou. Autobus jsme doběhli tak tak, ale doběhli a domů už pak sme dojeli sami.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zápisy z akcí. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.