Vánoční výprava 19. – 21. 12. 2008 – uvíznutí v ledu

Den 1. – uvíznutí v ledu

Na Vánoční výlet, tradiční zakončení činnosti oddílu v předchozím roce, se všichni těšili už od začátku roku. Menší a noví členové byli poučeni o tom, že je to super sváteční akce, konaná na hradě Veveří, na které nechybí kapřík, rybí polívka, ani hromady domácího cukroví, ale hlavně je tam spousta vánoční pohody.

Sraz byl v 16:30 na klubovně. Dorazil jsem tam jako první a čekal na rodiče s dětmi a ostatní. Postupně jsme se shromáždili a nasedli na trolej 30 do Bystrce ( který jsme málem nestihli, ale aspoň jsme si zaběhali), tam se k nám přidali Tom s Opičkou a v celé sestavě jsme vyrazili busem 303 na Veveří. Po výstupu byli námořníci uvedeni do děje. Se svojí lodí uvízli na dalekém severu v ledových krách, ale dozvěděli se , že se poblíž nachází pirátský hrad , na který by se mohli proplížit a přežít tam Vánoční svátky. Ovšem přes hradní bránu se nedalo přelézt, a tak museli námořníci ukořistit klíč hlídaný dvěma piráty. Piráti nedávali moc pozor a bavili se pořád o skončení hlídky, a jak půjdou do Děravé amfory. Po menších potížích byl klíč získán a proplížili jsme se do hradu (během toho nějaký šikula klíč zlomil). Zabydleli jsme se, najedli a pořádně zatopili. Poté námořníci museli vyměňovat různé suroviny za jiné u různých obchodníků po celém podhradí. V některých námořnících se objevil obchodní duch, takže dokázali obchodníky pořádně ošmelit a využít aktuálních kurzů, aby mohli získat nejvíce surovin a mít co jíst a čím topit. To už ale námořníci i ošmelení obchodníci museli jít na kutě, aby byli silní na další den plný dobrodružství. Poslechli si ve spacácích příběh na dobrou noc a usnuli.

Den 2. – oslava na hradě

Po dlouhé noci jsme byli nečestně probuzeni a vyhozeni ze spacáků, a zjistili jsme , že děti alias námořníci už jsou vzhůru. Dobře jsme se nasnídali a námořníci se dozvěděli co se bude dít. Jelikož pobýváme na hradě a to také není zadarmo, musíme již každoročně kastelánovi pomáhat při pracích, kterých se na hradě najde vždy víc než dost. Ovšem abychom pořád jen nepracovali, rozdělili jsme se na 2 směny, které se potom vystřídají a ti, co pracovali, půjdou dělat do tepla vánoční cukroví. Tak jsme strávili dopoledne a po vydatném obědě a krátkém leháru jsme pokračovali ještě chvíli.

Souběžně už někteří starší vedoucí, zejména Pírko a Pavel, kteří zrovna přijeli, začali vyrábět poctivou Štědrovečerní večeři, která sice nebude na Štědrý den, ale dobrá bude zrovna tak. Po svačince a chvíli volna jsme vyrazili na průzkum okolí hradu. Průzkum se pořádně protáhl a vraceli jsme se až za tmy, kdy už se všichni těšili na večeři. Po návratu jsme ještě zahráli tradiční hru na sfoukávání svíček, kde si každý musí chránit svůj plamínek a sfouknout ho ostatním.

Pak konečně nastal čas na večeři. Kuchyně se proměnila na útulnou místnost s dlouhým stolem, obtěžkaným spoustou jídla, pití, a dobrého cukroví. Všude se linuly melodie vánočních koled a výsledný dojem dokreslovaly svíčky a sice malý, ale aspoň nějaký stromek.

Po tradičním projevu jsme se už nikdo nesměli hnout z místa, jinak bychom do roka skonali, a na stole byl ještě jeden talíř pro náhodného pocestného. Co dál následovalo, nemusím moc popisovat. Všichni si pochutnávali, a až došel kapřík a bramborový salát, tak se načalo cukroví. Pak se námořníci pomalu odebrali do pokoje, kde se hráli různé hry a poté nastal čas rozdávání dárečků. Letos jich sice nebylo tolik jako jindy (nebo mi to tak přišlo), nicméně každý něco dostal. To už ale bylo spousta hodin a tak jsme šli všichni spát. 

 

Den 3. – odplutí do tepla

Po včerejší dlouhé noci jsme opět trochu opožděněji vstávali, zatímco děti už byly vzhůru a skotačily (asi nejsou tak líní a nemusí se vytřepávat ze spacáků jako my). Posnídali jsme ze všemožných zbytků po velké večeři, zejména cukroví (Kubula spořádal všechny zbylé kapry, a že jich nebylo málo) a domluvili se co a jak. Po celé dopoledne jsme si balili a posléze začali dělat tu neoblíbenou činnost, která se jmenuje úklid. Po obědě jsme ještě chvíli balili a uklízeli, zatímco děti hráli všemožné hry v jejich poctivě uklizeném pokoji. To už jsme se skutečně chystali na odchod, jen museli námořníci ještě ve dvou týmech bojovat o obrázky podobných hradů, jako byl ten, na kterém jsme bydleli. Námořníci zpočátku nevěděli , která bije (zřejmě je zmohl úklid) a pouze na sebe přes hranici oddělující jejich území civěli, ale po našem zapojení do hry už se rozběhali a všechny obrázky získali.Pak už jsme si hodili batohy na záda a tradá na zastávku (vlastně místo, kde máme naši zamrzlou loď). Nicméně loď číslo 303 přijela a tak jsme doputovali na zastávku Zoologická zahrada, a odtud každý jak mohl domů. Tento Vánočňák se podle mě vydařil a už se těším na další. Škoda jen, že jsme nestihli prohlídku hradu s panem kastelánem, který nás vždy zavede na neznámá a veřejnosti nepřístupná místa jako odměnu za naši práci. Alespoň se máme na co těšit.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Zápisy z akcí. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.